Vítej

Péče,ochočování atd.

22. ledna 2008 v 21:22 |  →Koně
Péče,ochočování
Do 2 hodin po narození hříbě vstane a jde se napít mleziva, které potřebuje pro odchod střevní smolky. Mlezivo klisna produkuje 3 - 5 dní po ohřebení a po tomto období se mléko upraví na stálou normu.
Do 24 hodin musíme hříbě naočkovat proti tetanu a ochromě.
Je-li pěkné počasí, můžeme čtvrtý nebo pátý den po narození pustit klisnu s hříbětem do výběhu, neboť pohyb na čerstvém vzduchu a sluneční paprsky mají příznivý vliv na látkový metabolismus, vývin kostry a svalstva a na činnost srdce a plic. Také v této době můžeme pomalu začít s ochočováním. Nejlépe je ochočovat ve stáji za přítomnosti klisny, aby hříbě bylo klidné a cítilo se v bezpečí. Navykáme ho na doteky a hlazení člověkem.

*Během svého růstu hříbě potřebuje dostatek odpočinku


Zhruba od 4. týdnů můžeme učit hříbě zvedat nohy, vyškrabovat kopýtka a mírně na ně klepat, čímž hříbě připravujeme na úpravu kopyt a podkování. Poprvé hříběti ošetříme kopyta po 3 měsících a potom následně každé 2 měsíce. Také ho učíme zvykat si na ohlávku a čištění.
Ve stáří třech nebo čtyř měsíců můžeme hříbě učit nastupovat do přepravního boxu. Samozřejmě také ve společnosti klisny.

Máme-li hřebečka, se kterým nepočítáme do chovu a chceme ho vykastrovat, pak je to dobré provést ještě před odstavem. Později je to sice také možné, ale čím starší hřebeček bude, tím bude samozřejmě kastrace obtížnější. Před kastrací musíme povést odčervení.
A stejně jako kastrování, také značení hříbat (což jsou výžehy) provádíme zhruba u půlročních hříbat.


Krmení hříbat
V prvních dnech hříbě saje až 30x za den. Po měsíci už asi jen 8x denně a poté se interval prodlužuje na 2 - 2,5 hod. Pokud je klisna v práci, musíme provádět krátké přestávky, aby se hříbě mohlo napít.
Asi za čtrnáct dní začne hříbě projevovat zájem o pevnou potravu (tj. seno, oves), ale mléko saje zhruba až do 4 měsíců.
Ve 3 týdnech začínáme hříbě přikrmovat kvalitním drceným ovsem (je lépe stravitelný), senem (nejlépe lučním, neboť je nejhodnotnější), podáváme mu rybí tuk na podporu vývoje kostry a můžeme mu dát i vařené lněné semínko a další. Jen kromě okopanin, kterými krmíme až po odstavu.
Mladým hřebečkům podáváme syrové vejce.

Dále pak přikrmujeme:
  • koncem 2. měsíce
  • 1 kg sena + 1 kg ovsa
  • ve 3 měsících
  • 2 kg sena + 1 kg ovsa
  • mezi 4. - 5. měsícem
  • 3 kg sena + 2 kg ovsa

Pastevní porost je hříbě schopno spásat spolu s matkou zhruba od 2. měsíců.


Odstav

*hříbata se odstavují mezi 4. - 6. měsícem
  • odstav musí proběhnout pozvolna, aby nebyl velkým stresem pro hříbě, ale ani pro matku. Hříbě na odstav připravujeme postupným oddělováním od matky, kdy klisnu odvádíme např. do výcviku a hříbě ponecháme v boxu, kam mu dáme dostatek potravy. Úplné odstavení by mělo nastat asi po čtyřech týdnech této přípravy. Zhruba po týdnu po odstavu můžeme hříbě pustit do výběhu, ale během této doby by nemělo matku slyšet ani vidět.
  • hříbata umísťujeme skupinově do volných stájí, které se ale nesmějí přeplňovat
  • plnokrevná hříbata nebo i ročci jsou ustájeni buď ve dvouboxech nebo v jednotlivých boxech v řadové stáji.
Její funkcí je vytvářet u obou pohlaví pohlavní buňky schopné rozmnožování, po jejichž spojení vznikne nový jedinec.
A teď už k jejímu složení.


SAMČÍ POHLAVNÍ ORGÁNY
Varlata (Testis)
  • jsou to párové žlázy vejčitého tvaru. Jsou uloženy v šourku a odděleny vazivovou přepážkou.
  • skládají se z několika stovek stočených kanálků, jejichž stěny jsou pokryty zárodečnými buňkami, kde vznikají pohlavní buňky - spermie (tvorbě spermií se říká SPERMIOGENEZE). Na hlavičce spermie je vrstva akrozom, která rozpouští obal samičího vajíčka.
  • varlata vylučují samčí pohlavní hormon TESTOSTERON, který ovlivňuje tvorbu druhotných pohlavních znaků.
  • z varlat jsou spermie odváděny semennými kanálky do nadvarlat.

    Popis vajíčka a spermie

    Nadvarlata
  • přiléhají k varlatům a spermie v nich dozrávají a získávají schopnost samostatného pohybu. Na spermii rozeznáváme hlavu, tělo a ocas (bičík).

    Chámovody
  • jsou to trubice, které vycházejí z nadvarlat tříselným kanálkem a ústí do močové roury.

    Přídatné pohlavní žlázy
  • jejich výměšky se mísí se spermiemi a tvoří sperma, obsahující výživné látky pro spermie a neutralizují kyselé prostředí v pochvě. Dodávají spermatu charakteristický pach.
  • jsou to semenné váčky, předstojná žláza (prostata) a Cowperovy žlázy
    Semenné váčky
    • vúsťují do močové roury společně s chámovody

    • sekret tvoří až 45% objemu ejakulátu

    • u hřebce jde až po spermatu (pro zajímavost - u býka je sekret vypuzován společně se spermatem
    Prostata
    • sekret prostaty jde současně se spermatem

    • u starých samců dochází ke zvápnění tkáně prostaty
    Cowperovy žlázy
    • sekret neutralizuje prostředí v močové trubici a pochvě

    • jde současně se spermatem (pozn. u kance až po spermatu)

    Pohlavní úd (Penis)
  • je to pářící orgán samců. Jeho základem je topořivé tělísko, jehož houbovitá skladba umožňuje městnání krve v jeho drobných komůrkách a tím dochází k jeho ztopoření. Je ukončen žaludem a zasunuje se do kožní duplikatuly (předkožky).
  • po ztopoření je zasunut do pochvy, čímž umožňuje zavedení spermatu do pohlavních orgánů samice.
  • penis tedy tvoří - topořivé tělísko pyje, topořivé tělísko močové trubice, žalud a předkožka.


    SAMIČÍ POHLAVNÍ ORGÁNY
    Vaječníky (Ovaria)
  • jsou to párové žlázy, uložené ve spodní části dutiny břišní po obou stranách dělohy, zavěšené závěsnými vazy.
  • ve vaječnících se tvoří a dozrávají pohlavní buňky - vajíčka (tomuto procesu se říká OVOGENEZE). Dále vaječníky vylučují hormon ESTRON, který vyvolává říji.
  • skládá se ze dvou vrstev a to vnější korové vrstvy a vnitřní dřeňové. V korové vrstvě vaječníku jsou váčky tzv. GRAAFOVY FOLIKULY, ve kterých dozrávají vajíčka. Graafův folikul roste, vyklene se na povrch vaječníku, v říji praskne, jeho mok se vylije a strhne sebou vajíčko do nálevky vejcovodu. Tento proces se nazývá OVULACE.
  • po ovulaci na místě prasklého Graafova folikulu vzniká žluté tělísko (CORPUS LUTEUM), které zaujímá až 50% vaječníku. Není-li vajíčko oplozeno, žluté tělísko zaniká. Došlo-li k oplození vajíčka, žluté tělísko přetrvává po celou dobu březosti a produkuje hormon PROGESTERON, který zabraňuje zrání dalších folikulů a tím pádem vzniku další říje, která by mohla narušit březost.

    Vejcovody (Oviductus)
  • jsou to párové, svalové, klikatě probíhající trubičky, které začínají u vaječníků rozšířenou nálevkou a na druhém konci ústí do děložních rohů.
  • během cesty vajíčka vejcovodem dochází k jeho oplození.

    Děloha (Uterus)
  • je to orgán, který vytváří vhodné prostředí k uhnízdění oplozeného vajíčka a jeho vývoji v zárodek a později plod.
  • skládá se z děložních rohů, děložního těla a děložního krčku. Středem děložního krčku prochází kanálek, který se otevírá jen v době říje a při porodu.
  • stěnu dělohy tvoří hladká svalovina, kterou zevnitř pokrývá sliznice a na povrchu pobřišnice.

    Pochva (Vagina)
  • je to zevní část samičích pohlavních orgánů a slouží k zavedení pohlavního údu při páření. Navazuje na děložní krček a přechází v poševní síň, která je z venku zakončena ochodem nbl. vulvou. Na přechodu pochvy v poševní předsíň je slizniční řasa, nebo-li panenská blána.
  • sliznici poševní předsíně a pochvy zvlhčují výměšky hlenových žlázek, umístěných v poševní předsíni.
  • vulva se skládá ze dvou stydkých pysků, v jejichž dolní spojce je poštěváček (CLITORIS). Na spodní části vyúsťuje močová roura.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

klik

klik

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama